|
|
Kulturní politika národního socialismu: vývoj německého výtvarného umění ve 30. letech
Mojžíš, Radek ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí kulturní politiky v nacistickém režimu mezi lety 1933 až 1937 a její vliv na výtvarné umění. Snaží se doložit propojení mezi politickou mocí a uměním. Zaměřuje se nejen na jednotlivé kroky nacistů, ale i na předpoklady, které k vytvoření kulturní politiky NSDAP vedly. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První představuje společenské změny výmarské republiky a její hlavní umělecké proudy. Klíčovým momentem byla hospodářská krize v roce 1929, po které docházelo k radikalizaci jak v politické, tak v kulturní sféře. Stoupající vliv NSDAP vyvrcholil jejím působením v durynské vládě, kde bylo nacistům poprvé umožněno regulovat oblast umění. Druhá část představuje období po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře, v němž dochází k podmanění umělecké tvorby nacisty. Vznikají první zákony omezující svobodnou tvorbu a začíná proces tzv. "glajchšaltování". Je zde zmíněna specifická role A. Hitlera v utváření kulturní politiky i dalších institucí a spolků, které oblast kultury spravovaly. Největší důraz je kladen na potírání výtvarné moderny. Vrcholem této snahy byla organizace difamační výstavy Entartete Kunst v roce 1937. Ta byla pořádána paralelně s Velkou výstavou německého umění, která měla představit tvorbu reprezentující nacistický režim. Snaha o...
|
|
|
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
|
|
| |
|
|
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava
Pech, Milan ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava [rukopis] : rigorózní práce / Milan Pech ; vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc., 2012. - XXX s. Rigorózní práce se zabývá výtvarnou kulturou v Protektorátu Čechy a Morava. Analyzuje české výtvarné umění v době nacistické okupace za druhé světové války. Soustředí se přitom na jeho oficiální polohu, která dosud nebyla badatelsky zpracována. Autor vycházel z průzkumu archivních pramenů, dobového tisku a literatury. Cílem práce bylo sledovat nejen klíčová témata veřejné diskuze o uměleckých otázkách, ale také praktický chod českého legálního výtvarného umění v podmínkách okupace. Nejprve přibližuje historický kontext let 1938 až 1945. Spolu s tím reflektuje vybrané patologické jevy, které okupace a válka v české společnosti vyvolaly. Ty, které se promítlky do výtvarného umění interpretuje z psychoanalytického hlediska. Poté se soustředí na oficiální kulturní politiku Protektorátu Čechy a Morava. Sleduje krátkodové a dlouhodobé cíle nacistické okupační strategie a jejich vliv na chod kulturního života české společnosti. Konstatuje, že cezura odstraňovala z veřejného života díla židovských umělců, dále práce z nacistického hlediska formálně nebo ideologicky nepřípustná. Následně hovoří o radikálně-konzervatnivní kritice moderního umění, která vinila...
|
|
|
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
|
|
|
Zvrhlé umění v nacistickém Německu, jeho vliv a ohlasy u nás
KAŠTÁNKOVÁ, Veronika
Cílem předkládané bakalářské práce je představit koncept "zvrhlého umění" vzniklého v nacistickém Německu. Práce se soustředí v první řadě na historické souvislosti, které daly vzniknout tak silné nenávisti vůči modernímu umění a následným dopadům nacismu na německé umělecké prostředí. Pozornost je věnována především výstavě "Zvrhlé umění", jež byla vyvrcholením nacistické snahy o zesměšnění a pranýřování avantgardní tvorby. Část práce se soustředí i na Velkou německou výstavu, obsahující oficiální díla Třetí říše, jež byla otevřena jen o pár metrů dál od "zvrhlé" tvorby a byla tudíž dokladem promyšlené nacistické propagandy. Nezbytnou součástí předkládané práce je také vliv nacistické kulturní politiky a "zvrhlého umění" v Československu a Protektorátu Čechy a Morava, včetně shrnutí dohledaných ohlasů z dobového tisku.
|
|
|
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava
Pech, Milan ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava [rukopis] : rigorózní práce / Milan Pech ; vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc., 2012. - XXX s. Rigorózní práce se zabývá výtvarnou kulturou v Protektorátu Čechy a Morava. Analyzuje české výtvarné umění v době nacistické okupace za druhé světové války. Soustředí se přitom na jeho oficiální polohu, která dosud nebyla badatelsky zpracována. Autor vycházel z průzkumu archivních pramenů, dobového tisku a literatury. Cílem práce bylo sledovat nejen klíčová témata veřejné diskuze o uměleckých otázkách, ale také praktický chod českého legálního výtvarného umění v podmínkách okupace. Nejprve přibližuje historický kontext let 1938 až 1945. Spolu s tím reflektuje vybrané patologické jevy, které okupace a válka v české společnosti vyvolaly. Ty, které se promítlky do výtvarného umění interpretuje z psychoanalytického hlediska. Poté se soustředí na oficiální kulturní politiku Protektorátu Čechy a Morava. Sleduje krátkodové a dlouhodobé cíle nacistické okupační strategie a jejich vliv na chod kulturního života české společnosti. Konstatuje, že cezura odstraňovala z veřejného života díla židovských umělců, dále práce z nacistického hlediska formálně nebo ideologicky nepřípustná. Následně hovoří o radikálně-konzervatnivní kritice moderního umění, která vinila...
|
|
|
Kulturní politika národního socialismu: vývoj německého výtvarného umění ve 30. letech
Mojžíš, Radek ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí kulturní politiky v nacistickém režimu mezi lety 1933 až 1937 a její vliv na výtvarné umění. Snaží se doložit propojení mezi politickou mocí a uměním. Zaměřuje se nejen na jednotlivé kroky nacistů, ale i na předpoklady, které k vytvoření kulturní politiky NSDAP vedly. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První představuje společenské změny výmarské republiky a její hlavní umělecké proudy. Klíčovým momentem byla hospodářská krize v roce 1929, po které docházelo k radikalizaci jak v politické, tak v kulturní sféře. Stoupající vliv NSDAP vyvrcholil jejím působením v durynské vládě, kde bylo nacistům poprvé umožněno regulovat oblast umění. Druhá část představuje období po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře, v němž dochází k podmanění umělecké tvorby nacisty. Vznikají první zákony omezující svobodnou tvorbu a začíná proces tzv. "glajchšaltování". Je zde zmíněna specifická role A. Hitlera v utváření kulturní politiky i dalších institucí a spolků, které oblast kultury spravovaly. Největší důraz je kladen na potírání výtvarné moderny. Vrcholem této snahy byla organizace difamační výstavy Entartete Kunst v roce 1937. Ta byla pořádána paralelně s Velkou výstavou německého umění, která měla představit tvorbu reprezentující nacistický režim. Snaha o...
|
|
|
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava
Pech, Milan ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Rousová, Hana (oponent)
Disertační práce se zabývá výtvarnou kulturou v Protektorátu Čechy a Morava. Analyzuje české výtvarné umění v době nacistické okupace za druhé světové války. Soustředí se přitom na jeho oficiální polohu, která dosud nebyla badatelsky zpracována. Autor vycházel z průzkumu archivních pramenů, dobového tisku a literatury. Cílem práce bylo sledovat nejen klíčová témata veřejné diskuze o uměleckých otázkách, ale také praktický chod českého legálního výtvarného umění v podmínkách okupace. Nejprve přibližuje historický kontext let 1938 až 1945. Spolu s tím reflektuje vybrané patologické jevy, které okupace a válka v české společnosti vyvolaly. Ty, které se promítly do výtvarného umění interpretuje z psychoanalytického hlediska. Poté se soustředí na oficiální kulturní politiku Protektorátu Čechy a Morava. Sleduje krátkodobé a dlouhodobé cíle nacistické okupační strategie a jejich vliv na chod kulturního života české společnosti. Konstatuje, že cenzura odstraňovala z veřejného života díla židovských umělců, dále práce z nacistického hlediska formálně nebo ideologicky nepřípustná. Následně hovoří o radikálně- konzervativní kritice moderního umění, která vinila avantgardu z merkantilismu, politizace umění, cizorodosti nebo umělecké svévolnosti. Dále se soustředí na otázku tzv. zvrhlého umění (entartete...
|
host ::
RSS.